Standart plemene

 OvčoRot

Český název: OvčoRot

Anglický název: ShepRott

Historie plemene

Jedná se o poměrně nové plemeno zniklé křížením rotvajlera a německého ovčáka za účelem získání psa, který by spojoval ty nejlepší vlastnosti z obou plemen. 

Proč toto spojení?

    Původ Rotvajlera sahá až do doby antického Říma. Patří mezi nejstarší plemena psů. Některé prameny uvádějí, že předky Rotvajlerů mohou být Tibetské dogy nebo Tibetští mastifové. Původně byli tito psi využíváni jako psi, kteří hlídali stáda a chránili své pány při válečných taženích římských legií. Jak legie postupovaly, nechávaly Rotvajlery místním obyvatelům, proto se tento pes rozšířil po celé Evropě. Existují dva druhy Rotvajlerů. Větší a těžší, který je vhodný jako pes tažný a hlídač, ale nehodí se jako pes pastevecký, protože je agresivnější a často skot smrtelně poranil a menší Rotvajler, který byl využíván jako pes pastýřský.

    Německý ovčák je známý svou inteligencí. Má vlohy pro jakýkoli výcvik. Známá je také jeho vytrvalost. Tento pes se často používá jako pracovní pes pro různé účely. Je to také pes vhodný do rodiny. Jestliže je německý ovčák dobře vychován, vychází dobře s ostatními psy, domácími zvířaty a dětmi. Ovšem k neznámým návštěvníkům je nedůvěřivý. Od přírody je tento pes vázán na své teritorium, takže nemá tendenci utíkat.

Povaha plemene

  OvčoRot je velice inteligentní pes. Je poslušný, lehce ovladatelný pokud je výchova důsledná. Dokáže přijímat velice různorodé úkoly a jeho využití je přes policejní a armádní psy až po psy výstavní, jako asistenční - canisterapeutický pes, výborný pomocník při pracích na zahradě. Lze se s ním věnovat sportovní kynologii, dogtrekkingu, agilitám, coursingu atd. s přihlédnutím k jeho větším rozměrům. Vyžaduje dlouhé procházky s možností koupání, blízký kontakt s pánem. Pokud není zaměstnán snaží se pomoct podle svého uvážení. Ovčorot je velice milý pes a miluje děti. Chování má sebejisté, nebojácné a rozhodné. K cizím zdrženlivý.

Základní péče

Ovčorot nepotřebuje žádnou mimořádnou péči. Potřebuje však každodenní fyzickou zátěž a pravidelné a dlouhé procházky, minimálně však půlhodiny denně. Tím se zamezí výskytu onemocnění kloubů, jak je u těchto větších plemen běžné. V čase nedostatku pohybu je tento pes klidný a trpělivě čeká na procházku. Péči o srst Ovčorota nepotřebuje mimořádnou a protože ji má hustší a delší než Dobrman, může se tento pes chovat celoročně venku. Doporučujeme výcvik vedený odborníkem.

Plemenný standard

ZEMĚ PŮVODU: Bohemia

POUŽITÍ: společenský, služební a pracovní pes

KLASIFIKACE FCI: Skupina X - kříženci

Se zkouškou z výkonu

CELKOVÝ VZHLED PSA: Ovčorot je středně velký až velký robustní pes, není těžkopádný, ani lehký, je vysokonohý, neni chrtovitý. Jeho souměrná postava je robustní, ukazuje na velkou sílu, obratnost a vytrvalost.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka trupu měřená od vrcholu hrudní kosti až k výběžku sedací kosti by měla přesahovat kohoutkovou výšku nejvýš o 15%.

CHOVÁNÍ A CHARAKTER (POVAHA): Je přátelský a klidný, v zásadě vlídný, miluje děti. Je velmi oddaný, poslušný, ovladatelný, rád pracuje. Jeho zjev prozrazuje rozhodnost, chování je sebejisté, nebojácné a pes je pevných nervů. Na své okolí reaguje s velkou pozorností.

HLAVA
MOZKOVNA:
Lebka: Středně dlouhá, mezi ušima široká, profil čela při pohledu ze strany je mírně klenutý. Týlní hrbol je dobře vyznačený, aniž by silně vystupoval.

Stop: Čelní sklon je výrazný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST LEBKY:

Nosní houba: Čenich je dobře vyvinutý, spíše širší než kulatý, s přiměřeně velkými nosními otvory, vždy černé barvy.
Tlama: V poměru k mozkovně nemá působit ani krátkým, ani dlouhým dojmem. Hřbet nosu rovný, zužuje se k čenichu.
Pysky: Černé, pevně přiléhající, koutky pysků uzavřené, dásně co nejtmavší.
Čelisti / zuby: Silná, široká horní i dolní čelist. Zuby silné a úplný chrup (42 zubů); horní řezáky přesahují dolní řezáky a tvoří nůžkový skus.
Líce: Jařmová kost výrazná.
Oči: Středně velké, mandlového tvaru, temně hnědé barvy; víčka dobře přiléhající.
Uši: Středně velké, visící, trojúhelníkového tvaru; daleko od sebe postavené a vysoko nasazené. Uši jsou otočené dopředu a přiléhající a zdánlivě rozšiřující temeno.

KRK: Silný, přiměřeně dlouhý, dobře osvalený, s lehce klenutou šíjí, suchý, bez laloků a volné kůže na hrdle.
Hřbet: Rovný, silný, pevný.

Bedra: Krátká, silná a hluboká.
Záď: Široká, středně dlouhá, lehce zaoblená, není rovná, ani strmě spáditá.
Hruď: Prostorná a hluboká, s dobře vyvinutým předhrudím a dobře klenutými žebry.
Břicho: Vtažené slabiny.

Ocas: Ponechán v přirozené podobě, nesen vodorovně k prodloužení hřbetu, v klidu také visící (někdy tupírovan).

KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY:
Všeobecně: Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovné a nejsou úzce postavené. Předloktí je při pohledu ze strany rovné. Lopatka svírá s vodorovnou rovinou úhel asi 45 stupňů.
Lopatky: Dobře uložené.
Nadloktí: Dobře přiléhající k trupu.
Předloktí: Silně vyvinuté a osvalené.
Přední nadprstí: Lehce pérující, silné, nikoli strmé.
Tlapy hrudních končetin: Kulaté; prsty dobře uzavřené a klenuté. Polštářky tvrdé, drápy krátké, černé a silné.

PÁNEVNÍ KONČETINY:
Všeobecně: Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné, nikoliv úzce postavené. V nenuceném postoji svírá stehno s kostí pánevní, stehno s bércem a bérce s nártem tupý úhel.
Stehno: Středně dlouhé, široké a silně osvalené.
Bérce: Dlouhé, silné a mohutně osvalené, šlachovité.
Hlezno: Silné, dobře zaúhlené a není strmé.
Tlapy pánevních končetin: Poněkud delší než přední tlapy, prsty silné, stejně dobře uzavřené a klenuté.

POHYB: Ovčorot je klusák. Hřbet zůstává během pohybu pevný a relativně v klidu. Průběh pohybu je harmonický, jistý, plný síly a plynulý, krok je prostorný.

KŮŽE: Kůže je všude na hlavě napjatá; je-li silně vzbuzena pozornost psa, může tvořit lehké vrásky na čele.

OSRSTĚNÍ:
SRST: Skládá se s krycí srsti a podsady = patrová srst. Krycí srst je středně dlouhá, drsná, hustá a pevně přiléhající. Podsada nesmí přerůstat krycí srst. Na pánevních končetinách je osrstění poněkud delší.

BARVA: Černá s dobře ohraničenými znaky (pálením), syté červenohnědé barvy na lících, tlamě, spodní straně krku, hrudi a končetinách, stejně jako nad očima a pod kořenem ocasu.

VELIKOST A HMOTNOST:
Kohoutková výška: u psů 61 až 68 cm.

Psi:

• 61 až 62 = malí

• 63 až 64 = střední

• 65 až 66 = velcí (správná výška)

• 67 až 68 = zvlášť velcí

Hmotnost: zhruba 40-50 kg


Kohoutková výška: u fen 56 až 63 cm

Feny:

• 56 až 57 = malé

• 58 až 59 = střední

• 60 až 61 = velké (správná výška)

• 62 až 63 = zvlášť velké

Hmotnost: zhruba 35-40 kg

VADY: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky.

• Celkový vzhled: Lehký, chrtovitý, vysokonohý celkový vzhled, slabé kosti a slabé osvalení.

• Hlava: Jako u loveckého psa, úzká, lehká, příliš krátká, dlouhá, těžká hlava; plochá partie čela (chybějící nebo příliš malý stop).

• Tlama: Špičatá; rozštěpený nos, prohnutý (konkávní) nebo vyklenutý (konvexní), spadající (orlí) hřbet nosu; světlý nebo skvrnitý čenich.

• Pysky: Otevřené, růžové nebo skvrnité. Otevřené (povolené) koutky.

• Čelisti: Úzká spodní čelist.

• Skus: Klešťový skus.

• Oči: Světlé, hluboko ležící, vypouklé, nebo kulaté, nepřiléhající víčka.

• Uši: Příliš nízko nasazené, těžké, dlouhé, schlíplé, dozadu sklopené, stejně jako odstávající nebo nestejně nesené uši.

• Krk: Příliš dlouhý, tenký, slabě osvalený, lalok nebo příliš volné kůže na krku.

• Trup: Příliš příliš krátký, úzký.

• Hřbet: Příliš dlouhý, slabý, prohnutý, kapří.

• Záď: Spadající záď, příliš krátká, příliš rovná nebo příliš dlouhá.

• Hrudník: Plochý hrudní koš, sudovitý, úzký a mělký hrudník.

• Ocas: Příliš vysoko nebo příliš nízko nasazený.

• Hrudní končetiny: Úzce postavené nebo křivé, strmé lopatky; chybějící nebo nedostatečné připojení v lokti; příliš dlouhé, krátké nebo strmé nadloktí; měkké nebo strmé nadprstí; rozevřené tlapy; příliš ploché nebo příliš klenuté prsty; zakrnělé prsty; světlé drápy.

• Pánevní končetiny: Nedostatečně osvalené, úzce postavená hlezna, kravský, nebo sudovitý postoj; přeúhlené nebo málo zaúhlené klouby; paspárky.

• Kůže: Vrásky na hlavě.

• Vlastnosti srsti: Měkká, příliš krátká, nebo příliš dlouhá srst, vlnitá srst, chybějící podsada.

• Barva: Špatné zbarvení, nezřetelně ohraničené a příliš rozšířené znaky.

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:

• Celkový vzhled: opačný pohlavní výraz (typ feny u psa a naopak).

• Chrup: Předkus, podkus, zkřížený skus; psi s chybějícími řezáky, špičáky, premoláry nebo moláry.

• Oči: Entropium, ektropium, žluté a různobarevné oči

• Chování: Bázlivá, plachá, zbabělá, bojící se výstřelu, zlostná, přehnaně nedůvěřivá, nervózní zvířata.

• Ocas: zalomený, zatočený, nesený silně ke straně, nebo ke hřbetní linii.

• Osrstění: Vyloženě dlouhosrstá nebo zvířata se zvlněnou srstí.

• Barva srsti: Psi s barvou neodpovídající standardu rotvajlera - černá s hnědými znaky; bílé skvrny.

• Chování: bojácná, plachá, zbabělá povaha, bojácnost při výstřelu, zlomyslná, přehnaně nedůvěřivá a nervózní zvířata.

Chovatelské stanice:

toto plemeno nemá zatím i přes své přednosti chovatelskou základnu a proto prosím všechny kteří mají psíka splňující tento standart, aby se ozvali, připadně přispěli svým postřehem. Pokud nás bude víc mohli bychom si založit klub českého OvčoRota. 

OvčoRot v nouzi